HISTORIE · PŘÍBĚH KADAŇSKÉHO KLÁŠTERA

Příběh kadaňského kláštera · 7. díl

Čtyři úmrtí během jediného listopadu. Co následovalo po razii v kadaňském klášteře

Redakční grafika Naše Kadaň k článku Čtyři úmrtí během jediného listopadu. Co následovalo po razii v kadaňském klášteře
Redakční grafika Naše Kadaň.

Policejní razie skončila, příslušníci odjeli a za zdmi zůstal domov plný převážně starých žen. Během následujícího měsíce zemřely čtyři dominikánky. Tři známe jménem. U čtvrté zatím jméno chybí — a stejně opatrní musíme být i při otázce, zda mezi zásahem a úmrtími existovala přímá příčinná souvislost.

Naše KadaňHistorická rešerše7. díl sériePublikováno 20. září 2026 · 07:14Přibližně 7 minut čtení

Dva dny trvala prohlídka domu. Probíhaly výslechy, odvážely se knihy, psací stroje a rozmnožovací technika. Pak příslušníci odešli. Pro ženy, které v domově žily, ale říjnová razie tím neskončila. V listopadu 1981 zemřely čtyři sestry — počet, který odborná studie označuje v historii kongregace za neobvyklý.

Nejdřív tři jména. Pak ještě jedno úmrtí

Historička Andrea Benedicta Hübnerová ve studii věnované perzekuci českých dominikánek píše, že v první polovině listopadu 1981 zemřely v kadaňské komunitě tři sestry. Nejde tedy o anonymní číslo v tabulce. Známe jejich jména:

Felicitas PinkasováLeopolda SádlíkováAlbína EtzlerováVšechny tři podle odborné studie zemřely v první polovině listopadu 1981.

Tím ale listopadový seznam nekončí. Ve druhé polovině měsíce podle stejného pramene zemřela ještě čtvrtá dominikánka. Její jméno Hübnerová v této pasáži neuvádí a ve veřejně dostupných podkladech se nám ho zatím nepodařilo spolehlivě dohledat.

Právě počet úmrtí je pozoruhodný. Autorka studie uvádí, že v průběhu celé historie kongregace v listopadu obvykle zemřela jedna, nanejvýš dvě sestry — a do tohoto srovnání zahrnuje i válečná léta. V listopadu 1981 byly v Kadani čtyři.

Co tomu předcházelo

Jen několik dnů před prvními úmrtími proběhla v charitním domově rozsáhlá policejní akce. Dobová zpráva ji klade na 27.–28. října 1981; Hübnerová ve své studii uvádí 28.–29. října. Tento rozdíl v dataci jsme popsali už ve druhém dílu série a nepřepisujeme ho tak, jako by neexistoval.

Podstatné je, že zásah trval dva dny a dotkl se komunity, kterou tvořily převážně staré ženy. Už v roce 1978 bylo podle odborné studie z osmnácti zaměstnaných sester jen sedm v produktivním věku. Dům měl dlouhodobě charakter zařízení, kam byly soustřeďovány stárnoucí řeholnice z různých míst.

Během prohlídky probíhaly výslechy. Bezpečnost zabavila velké množství písemností, dva povolené cyklostyly a většinu psacích strojů. Následné vyšetřování pokračovalo další měsíce a nakonec vedlo až k soudnímu řízení.

Razie se v archivech počítá na hodiny a dny. Pro lidi uvnitř domu ale její následky tak snadno ohraničit nejdou.Redakční shrnutí; nejde o dobový citát.

Souvislost ano. Důkaz příčiny ne

Právě tady je potřeba být velmi přesní. Hübnerová výslovně spojuje stres z dvoudenní razie a dlouhých výslechů se zhoršením zdravotního stavu starých řeholnic a následným zvýšením počtu úmrtí.

To je závěr odborné studie, který je fér čtenářům předložit. Není to ale totéž jako lékařský důkaz, že konkrétní sestra zemřela v přímém důsledku zásahu.

Co víme a kde je hranice

Máme doloženou dvoudenní razii, dlouhé výslechy, věkovou skladbu komunity a čtyři listopadová úmrtí. Máme také odbornou studii, která mezi stresem ze zásahu a zvýšeným počtem zemřelých vidí souvislost.

Nemáme však zdravotnickou dokumentaci všech čtyř žen ani lékařské posudky, které by dovolovaly napsat, že razie jejich smrt prokazatelně způsobila. Takové tvrzení proto neděláme.

Podobná stopa vede i na Moravec

Kadaň nebyla jediným místem, kde tehdy bezpečnost zasáhla. Ve stejné době proběhla obdobná domovní prohlídka také na Moravci, kde působily dominikánky zapojené do překladů a ediční činnosti.

Hübnerová uvádí, že bezprostředně po moravecké prohlídce zemřela také sestra Dignita Habartová. Ani tento případ sám o sobě nedokazuje příčinu smrti. Ukazuje ale, že otázka dopadu zásahů na velmi staré řeholnice se objevuje přímo v odborném zpracování událostí.

Zatímco sestry umíraly, rozbíhalo se vyšetřování

Listopad 1981 nebyl koncem celé kauzy. Vyšetřování proti Janě Přibíkové, Boženě Duchoňové a Jiřině Musilové bylo zahájeno 21. ledna 1982. Samotný vyšetřovací spis byl podle archivního záznamu v roce 1993 zničen, část písemností se ale dochovala v jiných fondech.

Božena Duchoňová, řeholním jménem sestra Rostislava, byla nakonec v listopadu 1982 odsouzena ke dvěma letům odnětí svobody s podmíněným odkladem na čtyři roky. Krajský soud rozsudek o rok později potvrdil. O knihy a další zabavené věci pak sestry bojovaly ještě několik let — tomu jsme věnovali šestý díl série.

Dvoudenní razie v kadaňském domově. Prohlídka, výslechy, zabavení knih, cyklostylů a psacích strojů.
Umírají Felicitas Pinkasová, Leopolda Sádlíková a Albína Etzlerová.
Přibývá čtvrté úmrtí. Jméno této sestry zatím veřejně doložené nemáme.
Začíná trestní vyšetřování tří žen.

Jedno jméno nám stále chybí

Je zvláštní, kolik detailů se po více než čtyřiceti letech podařilo zrekonstruovat. Známe počet zasahujících, druhy zabavené techniky, jména vyšetřovaných, data soudních jednání i názvy archivních fondů.

A přesto u jedné ženy, která zemřela v Kadani v listopadu 1981, zatím neumíme napsat ani jméno.

Stopa vede ke Kronice Kadaň 1981–1983, kterou odborná studie uvádí mezi prameny a která je uložena v Archivu generální správy České kongregace sester dominikánek v Brně. Právě tam může být přesné datum i identita čtvrté zemřelé.

Co chceme dohledat dál

Čtvrté jméno nebudeme doplňovat odhadem. Pokud se dostaneme k řádové kronice nebo k úplné evidenci pohřbených dominikánek v Kadani, můžeme listopad 1981 uzavřít přesněji — a zároveň otevřít další kapitolu příběhu: přibližně dvě stovky sester, které jsou na kadaňském hřbitově pohřbené.

Nejen spisy, ale lidé

Akce Domino má v archivech čísla jednací, svazky, seznamy zabavených věcí a rozsudky. Takové dokumenty jsou pro rekonstrukci historie nenahraditelné. Snadno ale zakryjí, že za nimi stál konkrétní dům a lidé, kteří v něm žili.

Listopad 1981 proto není důležitý jen jako statistická odchylka. Připomíná, že policejní zásah se odehrál v komunitě převážně starých žen, z nichž některé byly nemocné a potřebovaly péči. Čtyři z nich během následujícího měsíce zemřely.

To samo o sobě neprokazuje příčinu jejich smrti. Je to ale doložená část příběhu, kterou by bylo stejně chybné zamlčet jako z ní bez důkazů dělat definitivní závěr.

Prameny

  1. Andrea Benedicta Hübnerová: Dominikánky zadržované, vyšetřované, souzené a vězněné (1938–1989), Studia Theologica 25/3 (2023), zejména s. 173–175.
  2. Dobová zpráva VONS / Informace o Chartě 77: dokumentace zásahů v Kadani a na Moravci v roce 1981.
  3. Archivní stopy citované odbornou studií: Archiv bezpečnostních složek, V-12555 PL; Archiv generální správy ČKSD v Brně, Kronika Kadaň 1981–1983; Moravský zemský archiv, fond E 109.
  4. Naše Kadaň: předchozí díly série o razii, agentu Čeřichovi, dominikánské komunitě a sporu o zabavené knihy.