KADAŇSKO · ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ · ROZVOJ REGIONU · 5. 11. 2026 · 00:26
Obří vodní projekt u Kadaně nabírá konkrétní podobu. Povodí Ohře sestavuje tým pro propojení Libouše s Nechranicemi
Přípravy jednoho z největších vodohospodářských projektů v České republice pokračují. Povodí Ohře začalo sestavovat specializovaný čtyřčlenný tým pro propojení budoucího jezera v lomu Libouš s Nechranickou přehradou.

Projekt má zásadně ovlivnit budoucí podobu krajiny na Kadaňsku a Chomutovsku. V místě hnědouhelného lomu by po ukončení těžby mělo vzniknout rozsáhlé jezero, které bude propojeno s již existující nádrží Nechranice.
Na přípravě má pracovat specializovaný tým
Státní podnik Povodí Ohře zveřejnil 27. října 2026 nabídku práce pro členy nového týmu se sídlem v Chomutově. Podle zveřejněných informací jde o čtyřčlennou skupinu odborníků z oblastí geotechniky, techniky, vodního hospodářství a projektového řízení.
Tým se má věnovat koordinaci projektových podkladů, jednání s dotčenými subjekty, přípravě povolení, územně plánovacím otázkám i majetkoprávnímu vypořádání. Uchazeči se mohou hlásit do 30. listopadu 2026. Předpokládaný nástup je od 1. ledna 2027 nebo podle dohody.
Jde o konkrétní posun v přípravě, nikoli však o zahájení stavby samotného propojení.
Čísla projektu:
- Nechranice: 287,6 milionu m³ (současný celkový objem).
- Libouš: 263,7 milionu m³ (uvažovaný objem budoucího jezera).
- Společná soustava: až 551,3 milionu m³.
V Česku by šlo o druhé největší vodní dílo podle objemu
Podle údajů Ministerstva zemědělství by po spojení obou nádrží mohl celkový objem soustavy dosáhnout až 551,3 milionu metrů krychlových. Pokud se projekt uskuteční v předpokládané podobě, šlo by podle celkového objemu o druhé největší vodní dílo v České republice po Orlíku.
Štola, nebo otevřený kanál?
Zásadní technickou otázkou zůstává způsob propojení obou vodních ploch. Vládou schválený koncepční materiál jako nejlépe hodnocenou variantu označuje podzemní štolový přivaděč. Ve hře je také alternativní řešení otevřeným korytem.
O konečném provedení zatím rozhodnuto nebylo. Předcházet mu mají další průzkumy, technické posouzení a příslušná povolení.
Ochrana před povodněmi i suchem
Hlavním smyslem projektu není jen proměna bývalého dolu v jezero. Stát od propojení očekává lepší zadržování vody, stabilnější průtoky na dolním toku Ohře a vyšší ochranu před povodněmi. Podle ministerstva by se úroveň protipovodňové ochrany mohla zvýšit z dosavadní dvacetileté vody na více než padesátiletou.
Pro Kadaňsko by to znamenalo významnou změnu ve způsobu, jakým se bude v budoucnu hospodařit s vodou v širokém okolí Nechranické přehrady.
Uvažuje se také o přečerpávací elektrárně
Součástí širších úvah o využití lokality je i možnost budoucí přečerpávací vodní elektrárny, která by využívala zatopený lom jako dolní nádrž. Tato energetická varianta se však teprve prověřuje. Nejde o schválenou stavbu.
Co bude následovat?
Stát počítá s dalšími odbornými průzkumy a podrobným vyhodnocením technického řešení. Ministerstva mají do 31. května 2029 předložit vládě konečný návrh, včetně způsobu financování a vypořádání majetkových vztahů.
Samotná příprava bude tedy ještě dlouhá. Vznik specializovaného týmu nicméně ukazuje, že se záměr posouvá od obecného rozhodnutí k organizované projektové práci.
Podstatné rozlišení: Stát schválil pokračování přípravy propojení Libouše a Nechranic. Neznamená to, že je schválená finální trasa, rozpočet, harmonogram nebo že už na místě začala stavba.
Zdroje pro ověření
- Povodí Ohře (27. 10. 2026): https://www.povodiohre.cz/specialista-clen-pracovniho-tymu/d-13241
- Oficiální inzerát: https://www.povodiohre.cz/assets/File.ashx?id_dokumenty=13242&id_org=200341
- Ministerstvo zemědělství (15. 6. 2026): https://mze.gov.cz/public/portal/mze/tiskovy-servis/tiskove-zpravy/z-byvalych-lomu-libous-a-bilina-se-stanou-jezera-ktera-zajisti-vodni-komfort-krajiny
Čtěte také
Další články z Kadaně a okolí


