Po lékárně kadaňských alžbětinek zůstaly stovky předmětů. Mohly by se jednou vrátit do kláštera?
Barokní lékárenské pulty, zásuvky s latinskými názvy, nádoby na léčivé látky i přístroje na výrobu pilulek. To vše patří k pozoruhodnému dědictví kadaňského kláštera. Po uzavření zdejší léčebny přešlo roku 1966 do chomutovského muzea 672 předmětů. Nyní jsme ověřili také další podstatnou skutečnost: ještě ve výroční zprávě za rok 2024 chomutovské muzeum uvádělo 36 lékárenských předmětů dlouhodobě zapůjčených do Kadaně.
Staré kláštery většinou připomínají především kostely, chodby a nádvoří. Kadaňský alžbětinský klášter ale ukrývá také příběh zdravotnictví. A ten se dá vyprávět prostřednictvím skutečných předmětů, které kdysi sloužily při přípravě, uchovávání a podávání léčiv.
V předchozím dílu našeho historického seriálu jsme se zabývali posledními pacienty a koncem léčebny. Dnes se vracíme k tomu, co po jejím uzavření zůstalo. A také k otázce, zda by se část historie klášterní lékárny mohla znovu představit přímo v areálu, odkud pochází.
.jpg)
Lékárna, která je starší než moderní farmacie
Základní kámen kláštera byl položen 14. července 1748. Muzeum datuje vznik původní klášterní lékárny do období po roce 1753. Dochovaná zařízení ukazují, jak vypadala lékárenská práce před nástupem dnešní průmyslové výroby léčiv.
Podle odborného popisu chomutovského muzea se ve sbírce nacházejí mimo jiné barokní lékárenské pulty s řadami malých zásuvek a latinskými označeními, hmoždíře, váhy, odměrky, léčivové nádoby, destilační vybavení, děliče prášků a formy pro přípravu čípků.
Nejsou to kulisy historického filmu, nýbrž muzejně evidované doklady někdejší praxe. Přesný původ každého jednotlivého předmětu ovšem musí potvrdit inventární záznam: dnešní chomutovská podsbírka zahrnuje i pozdější přírůstky z lékáren v Jirkově, Kadani a Vejprtech.
Rok 1966: klíčový okamžik
Oblastní muzeum v Chomutově uvádí, že v roce 1966, po zrušení plicní léčebny, získalo darem z kadaňského domova řeholnic 672 předmětů. Tento soubor se stal významnou součástí jeho historické lékárenské sbírky.
To je přesné znění příběhu, které lze opřít o primární pramen. Číslo 672 označuje tehdejší převod. Neznamená bez další inventarizace, že právě 672 kusů je dnes fyzicky zachováno v témže stavu či uloženo na jednom místě.
Překvapivý údaj z výroční zprávy: 36 předmětů v zápůjčce Kadani
Nejde jen o minulost starou šedesát let. Ve výroční zprávě Oblastního muzea v Chomutově za rok 2024, v části o dlouhodobých zápůjčkách, je u Kulturních zařízení Kadaň – Městského muzea v Kadani a expozice Pohledy do minulosti města Kadaně uvedena také podsbírka Lékárna (36 ks).
Stejný počet se objevuje již v muzejní výroční zprávě za rok 2023. Je tedy doložená dlouhodobá spolupráce obou muzeí v oblasti historických lékárenských předmětů.
Mohla by se lékárna vrátit do kláštera?
NašeKadaň.cz už 3. srpna letošního roku v článku o posledních pacientech klášterní léčebny otevřela možnost dlouhodobé zápůjčky, digitální rekonstrukce nebo společné expozice s chomutovským muzeem.
Nově ověřené výroční zprávy ukazují, že spolupráce na zápůjčkách lékárenských sbírkových předmětů není pouhou teoretickou možností. Již existovala v rámci městské muzejní expozice. To ovšem není totéž jako dohoda o nové expozici přímo v alžbětinském klášteře.
Myšlenka se nabízí: v prostorách někdejšího zdravotnického a řeholního areálu připomenout jeho lékárenskou minulost autentickými exponáty, dobovými dokumenty a srozumitelným vysvětlením někdejší přípravy léčiv. Zda by šlo použít originální nábytek, menší předměty, kopie nebo digitální rekonstrukci, by však museli posoudit kurátoři, restaurátoři, památkáři a vlastník areálu.
Stejně tak není prokázáno, že lze dnes spolehlivě identifikovat přesnou původní místnost lékárny. Neměli bychom návštěvníkům slibovat obnovený autentický interiér bez historického stavebního nebo archivního dokladu.
Čtyři otázky, na které ještě čekáme
Kolik z předmětů převzatých roku 1966 se dnes zachovalo? Které konkrétní exponáty jsou zapůjčeny do Kadaňského muzea? Existují dobové snímky či plány lékárny, které by umožnily věrnou rekonstrukci? A jednalo město s muzeem o možné výstavě přímo v klášteře?
Na tyto otázky dostupné veřejné zdroje odpověď neposkytují. Redakce proto nebude vydávat možný budoucí projekt za schválený plán ani naznačovat, že k nějaké dohodě již došlo.
Nejen opravené zdi, ale také příběh
V klášterním areálu se po staletí prolínaly modlitba, vzdělávání a péče o nemocné. Dochovaná lékárenská sbírka k tomuto příběhu přidává mimořádně hmatatelnou vrstvu: skutečné vybavení každodenní práce.
Pokud má historický areál jednou znovu výrazněji sloužit veřejnosti, právě takový příběh by mohl být důvodem k návštěvě. Zatím je to námět k debatě. Jeho předností ale je, že nestojí na smyšlené legendě: stojí na doložených muzejních předmětech a na existující historii spolupráce mezi Kadaňským a chomutovským muzeem.
- Oblastní muzeum Chomutov, Sbírkové fondy – Lékárna (původ vybavení a převod roku 1966).
- Výroční zpráva Oblastního muzea v Chomutově za rok 2024, kapitola 3.6 (dlouhodobé zápůjčky).
- Turistické stránky města Kadaň – Alžbětinský klášter (dějiny areálu).
- NašeKadaň.cz, Kam odešli poslední pacienti? (3. 8. 2026) (předchozí díl a první návrh expozice).
Stav ověření: Primární prameny potvrzují převod 672 kusů a zápůjčku 36 kusů vykazovanou za rok 2024. Současné umístění jednotlivin, jejich přesný původ, případné fotografie konkrétních lékárenských exponátů a případná jednání o expozici zůstávají k ověření přímo u muzeí a města.
Související čtení
Kam odešli poslední pacienti? Skrytý příběh kadaňského kláštera
Klášter prý od roku 1961 zůstal prázdný. Za zdmi ale žilo 95 dominikánek