28. říjen, který Kadaň prožívala jinak. Od vzniku republiky ke krvavému březnu

V Praze 28. října 1918 vítali nový československý stát. Zpráva o jeho vzniku dorazila ještě téhož dne i do Kadaně. V převážně německy mluvícím městě však měla budoucnost pohraničí v očích mnoha obyvatel vypadat jinak. Následující měsíce ukázaly, jak bolestivé mohou být začátky společného státu.

Představme si dvě skutečnosti, které se odehrály ve stejný den. V Praze se 28. října 1918 rodil samostatný československý stát. V Kadani se ještě během tohoto pondělí o jeho vyhlášení dozvěděli také. Tím však podobnost končí. Zatímco pro českou společnost šlo o završení snah o samostatnost, představitelé německy mluvícího pohraničí odmítali představu, že se jejich oblasti bez dalšího stanou součástí nové republiky.[1]
Také Kadaň byla součástí tohoto sporu. Neznamená to, že by každý její obyvatel smýšlel stejně. Znamená to však, že vznik Československa zde nebyl bezvýhradně přijímanou událostí. A právě tento rozdíl mezi celostátní oslavou a místní politickou realitou je pro pochopení kadaňského podzimu 1918 zásadní.
Město vyčerpané válkou
Říjen 1918 nepřišel po klidných letech. První světová válka trvala více než čtyři roky a dopadla i na Kadaňsko, přestože se zde přímo nebojovalo. Místní obyvatele zasáhl především nedostatek a potravinová nouze. Tak tuto dobu zachycují regionální historické podklady, z nichž vychází také studie zpracovaná na Univerzitě Karlově.[1]
Konec monarchie proto nebyl jen změnou nápisu na úřadech. Otevíral otázky, ke kterému státu bude město patřit, kdo v něm bude vykonávat moc a jakou roli v nových poměrech získá německy mluvící většina. Právě o těchto otázkách se na podzim 1918 vedl politický střet.
Na mapě Československa. V představách místních politiků jinde
Německy mluvící poslanci z českých zemí usilovali o to, aby oblasti s německým obyvatelstvem nebyly začleněny do Československa, nýbrž se spojily s nově vznikajícím německým Rakouskem. Na severu a severozápadě Čech vyhlásili provincii Deutschböhmen – Německé Čechy, jejímž politickým centrem byl Liberec. Její představitelé si nárokovali také Kadaň.[1][4]
Nešlo o drobný místní protest ani jen o spor o úřední jazyk. Existovaly dva neslučitelné politické nároky na stejné území. Československé vedení vycházelo z toho, že nové republice náležejí historické české země. Němečtí představitelé v pohraničí se dovolávali práva na národní sebeurčení a chtěli území připojit k Rakousku.
Jak uvádí práce zaměřená přímo na Kadaňsko, místní úřady a značná část obyvatel myšlenku Deutschböhmen podporovaly. O pořádek se ve městě starala nově vytvořená občanská ozbrojená organizace označovaná jako Volkswehr. Samotná provincie však mezinárodního uznání nedosáhla.[1][4]
Vojáci přišli o Vánocích
Rozhodování se postupně přeneslo z politických prohlášení do ulic pohraničních měst. Československé vojsko do konce roku 1918 převzalo kontrolu nad oblastmi, na které si činily nárok německé provincie. Do Kadaně dorazil československý vojenský oddíl o vánočních dnech roku 1918.[1][4]
Podle univerzitní práce šlo přibližně o 150 mužů z jičínského pěšího pluku číslo 74 pod velením nadporučíka Rudolfa Třešňáka. Práce uvádí 24. prosinec; v dalších publikovaných líčeních se objevuje také 23. prosinec.[8] Pro vyprávění je podstatné, že vojenské převzetí města připadlo na Vánoce, nikoli na den říjnového vyhlášení republiky.[1]
Mezi vojáky a městskými představiteli byla stanovena pravidla vzájemného chování. Samo to ale nedokázalo odstranit hlubší nedůvěru. Kontrola nad městem se změnila; nesouhlas části obyvatel se začleněním do Československa přetrvával.[1]
Proč se demonstrace konala právě 4. března?
Další dějství přišlo na jaře. Německé Rakousko vyhlásilo volby do svého parlamentu na 16. února 1919. Němečtí obyvatelé území, která už ovládalo Československo, se jich nemohli účastnit. Na 4. března 1919, kdy měl nově zvolený rakouský parlament poprvé zasednout, byly proto v řadě pohraničních měst svolány demonstrace za národní sebeurčení.[4]
V Kadani měla podle regionálně zaměřené studie od 16 hodin proběhnout na Střelnici veřejná schůze věnovaná mimo jiné Wilsonovu principu sebeurčení a postavení dělnictva. Shromáždění bylo povoleno úřadem. Po jeho skončení se na náměstí sešly tisíce německých obyvatel.[1]
Československá posádka očekávala možné nepokoje a měla připravené kulomety. Napětí se soustředilo také kolem vyvěšování praporů na radnici. Právě zde se jednotlivá historická líčení v podrobnostech rozcházejí: liší se popis bezprostředního incidentu i okolností prvního výstřelu.[1][3][5]
Střelba na kadaňském náměstí
Jedno však zůstává nesporné: 4. března 1919 československé vojsko v Kadani střílelo do shromážděných lidí. Při zásahu zemřeli civilisté a další byli zraněni. Mezi oběťmi byly také ženy a děti. Z celého německy mluvícího pohraničí připadla právě na Kadaň nejtragičtější bilance tohoto dne.[2][3][4]
Podklady připravené k městské výstavě Kadaňský březen 1919 uvádějí 25 mrtvých. Odborná studie Michaela Walshe Campbella v časopise Central European History uvádí pro Kadaň 22 mrtvých a 90 zraněných. V dalších zpracováních se objevují opět odlišné součty. Není proto poctivé tvrdit, že všechny historické zdroje uvádějí naprosto shodné číslo.[2][3][7]
Podobná zdrženlivost je nutná při hledání jediného viníka prvního výstřelu. Dobové a pozdější výklady se liší a historici upozorňují na jednostrannost některých vyprávění. Nejasnost úplného sledu událostí ale nic nemění na skutečnosti, že střelba měla tragické civilní oběti.[3][4][7]

Město se měnilo i mimo velkou politiku
Velké události let 1918 a 1919 měly také méně nápadný každodenní rozměr. Měnily se instituce a měnily se možnosti obyvatel, kteří se hlásili k české národnosti. Studie věnovaná Kadaňsku popisuje, že se v roce 1919 ustavoval místní odbor Národní jednoty severočeské a usilovalo se také o české školství. V adresáři z roku 1922 byl podle téže práce mezi 104 kadaňskými spolky uveden jediný český. Toto číslo dobře ukazuje, jak výrazně byl tehdejší spolkový život spojen s německy mluvícím prostředím.[1]
Nejde o důkaz, že by Češi a Němci po celou první republiku žili v nepřetržitém konfliktu. Připomíná to spíše, že se stát změnil rychleji než národnostní složení města a podoba jeho veřejného života. Nová republika musela v pohraničí nejen převzít úřady, ale také hledat způsob soužití obyvatel s odlišnou politickou zkušeností.
Jedna událost, dva národní příběhy
Pro novou Československou republiku představoval podzim 1918 úspěšné uskutečnění státní samostatnosti. Pro mnoho německých obyvatel pohraničí znamenal naopak ztrátu dosavadního politického postavení a začlenění do státu, s nímž se neztotožňovali. Březnová tragédie tyto rozdílné zkušenosti ještě prohloubila.[3][4]
Také paměť na střelbu měla své další dějiny. Události 4. března se staly důležitým symbolem německého národního vyprávění o vzniku Československa. Později je ke své protičeskoslovenské propagandě využili i nacisté. Zneužití tragédie ovšem neznamená, že by samotné oběti nebo jejich utrpení byly méně skutečné.[3][6]
O významu tragédie svědčí i skutečnost, že se k ní kadaňské instituce vrátily při stém výročí v roce 2019. Výstava Kadaňský březen 1919, připravovaná ve spolupráci s Oblastním muzeem v Chomutově, se zaměřila nejen na oběti, ale také na příčiny a průběh demonstrace. Takto pojatá připomínka ukazuje, že místní historie se dá zkoumat i bez toho, aby se uzavřela do jediné národní verze.[2]
Co si tedy v Kadani připomínat 28. října?
Vznik Československa je důvodem k připomínce samostatného státu, který ovlivnil další osudy českých zemí. Pro Kadaň má ale tento svátek ještě jednu, méně známou rovinu. Připomíná začátek období, v němž se hranice nového státu střetly s představami velké části místního obyvatelstva.
Na konci října 1918 se zpráva o republice do Kadaně dostala. O Vánocích zde nastoupilo československé vojsko. Začátkem března přišla demonstrace a střelba s tragickými následky. To je posloupnost doložených událostí, nikoli dodatečně vymyšlený příběh.
Dějiny města se nestávají méně našimi tím, že si připomeneme také zkušenost jeho někdejších německy mluvících obyvatel. Právě naopak. Teprve s ní můžeme lépe porozumět tomu, proč byl zrod republiky v Kadani mnohem složitější než slavnostní datum v kalendáři.
Prameny a zdroje
Text vychází z odborné literatury a veřejně dostupných historických podkladů. Kde se prameny rozcházejí, rozdíl výslovně uvádíme. Odkazy slouží k ověření jednotlivých tvrzení.
- [1] Univerzita Karlova – Ludmila Raková, Specifika proměn pohraničního regionu Kadaňsko, s. 11–12
- [2] Městské muzeum v Kadani / Sdružení historických sídel – Kadaňský březen 1919
- [3] Michael Walsh Campbell, Central European History (2006) – The Making of the “March Fallen”
- [4] Český rozhlas Sever – Březen 1919 v českém pohraničí
- [5] Česká televize – Při vzniku Československa tekla německá krev
- [6] Novinky – Nacisté zneužili kadaňský masakr z roku 1919
- [7] Reflex – Martin Krsek, Kadaňský masakr (odlišná bilance obětí)
- [8] PhDr. Vališ, 4. březen 1919 v Kadani, Noviny Sydney, 2005, s. 14 (jiné datování příchodu posádky)
Obrazové zdroje: historická pohlednice (kolem roku 1900); dobový snímek náměstí ze 4. března 1919. Oba soubory označuje Wikimedia Commons jako volná díla.
Čtěte také
Další články z Kadaně a okolí


